Sirotčí HradHrad založil rytíř Siegfried Orfanus Waise na počátku 14. století. Waisové (v překladu Sirotci), jejichž rodové jméno stojí i v názvu hradu, byli větví švábského rodu Wehingenů, která sídlila na tvrzi v nedalekém Nejdku. Smrtí Siegfrieda roku 1305 rod Waisů vymřel a hrad se tudíž stal královským majetkem a spolu s nedalekými Děvičkami, patřil ke královským pohraničním pevnostem.
KLENTNICE |
Regionální muzeum v MikulověSídlem Regionálního muzea je impozantní mikulovský zámek, tyčící se nad malebným městem ležícím na cestě mezi Brnem a Vídní. Moravsko-rakouskou hranici zde střežil již středověký hrad, založený českým králem Otakarem Přemyslem I. Majitelé panství, Liechtensteinové a Dietrichsteinové, svou rezidenci postupně přestavovali dle požadavků doby až do její nynější barokní elegance.
MIKULOV, ZÁMEK |
Kozí hrádekKozí hrádek patří k jedné ze tří skalnatých dominant města Mikulova. Po nedávných terénních úpravách se tato lokalita stala volně přístupným odpočinkovým centrem.
http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/kozi-hradek/
MIKULOV |
Historické náměstí MikulovPřirozené centrum města ve své dnešní podobě vzniklo v posledních desetiletích 16. století, přesunem původního náměstí do těsné blízkosti vstupu do zámku. Během první poloviny 17. století zde vyrostla řada renesančních domů, mnohé se dochovaly v nepříliš změněné podobě dodnes...
http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/historicke-namesti/
MIKULOV, NÁMĚSTÍ |
Dietrichsteinská hrobkaV dolní části náměstí se od roku 1612 nacházel kapucínský klášter, vedle kterého nechal František z Dietrichsteina roku 1623 (základní kámen byl vysvěcen o dva roky později) vybudovat napodobeninu Svaté chýše (Santa Casy) z italského Loreta. Stavba kostela byla podle projektu Giovanniho Tencally zahájena před rokem 1638 již za kardinálova nástupce Maxmiliána z Dietrichsteina.
http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/dietrichsteinska-hrobka/
MIKULOV |
Zámek MikulovPrvní osídlení mikulovského Zámeckého vrchu, snad v podobě menšího přemyslovského hradiště, spadá do 11. a 12. století. První průkazná zmínka o královském hradu Nikolsburgu, který na místě zaniklého hradiště vznikl někdy v první polovině 13. století, pochází z r. 1249. Onoho roku daroval moravský markrabě (a pozdější český král) Přemysl Otakar II. Mikulov Jindřichovi z Lichtenštejna. Ironií osudu se právě Lichtenštejnové v rozhodujících chvílích přidali na stranu Přemyslova protivníka Rudolfa Habsburského, Mikulov jim však zůstal až do r. 1560 a zasloužili se o jeho neustálé rozšiřování a o... http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/zamek/
MIKULOV, ZÁMEK |
Kostel sv. Jana Křtitele MikulovBarokní kostel sv. Jana Křtitele, patřící k areálu piaristického gymnázia založeného Františkem z Dietrichsteina v roce 1631, skrývá nádhernou malířskou výzdobu od předního barokního malíře F. A. Maulbertsche z poloviny 18. století. Kostel byl vysvěcen v roce 1679 a od roku 1784 slouží jako farní kostel pro mikulovská předměstí.
MIKULOV, KOMENSKÉHO |
Kostnice MikulovPři novostavbě gotického kostela sv. Václava na počátku 15.stol. byla poloha kněžiště ve svahu vyrovnána založením několika krypt.
MIKULOV, KOSTELNÍ NÁM. |
Pravoslavný chrám sv. Mikuláše MikulovKostel sv. Mikuláše vystavěný v novogotickém slohu sloužil do roku 1945 německým evangelíkům. Po jejich odchodu kostel chátral a až v roce 1997 jej odkoupila pravoslavná církev, která jej přeměnila na funkční pravoslavný kostel.
MIKULOV, 28.ŘÍJNA |
Historie židovské čtvrti MikulovI přes rozsáhlé demolice v minulých dobách se zachovala řada domů původních židovských obyvatel, pocházejících již z poloviny 16. století, tj. z doby výstavby prvních kamenných domů. Řada z nich obsahuje architektonické prvky typické pro židovské domy, a proto byla celá polovina dosud stojících budov (45) prohlášena za nemovitou kulturní památku.
MIKULOV |
Židovský hřbitov MikulovJeden z nejstarších a nejrozsáhlejších židovských hřbitovů u nás pochází patrně již někdy z poloviny 15. století, když byla v Mikulově založena židovská obec. Rozkládá se na západním svahu Kozího vrchu, přístupný je od jihu, od města. Díky konfiguraci terénu má hřbitov velmi nepravidelný tvar a jeho výměra činí téměř 20 000 m2. Z podoby hřbitova je možné vysledovat tři fáze postupného rozšiřování, nejstarší je jihovýchodní část podél východní zdi mezi dnes zazděným vstupem a památníkem obětem I. světové války s původní vstupní cestou. Počátkem 17. století byla plocha hřbitova rozšířena o se...
MIKULOV, POD HÁJKEM |
Kostel sv. Václava MikulovKostel svatého Václava stojí na místě původního nejstaršího románského kostela, jehož existence je předpokládána již na konci 12. století. Dnešní stavba pochází v jádře z počátku 15. století. Jeho vnější podoba je výsledkem přestaveb v 16.století a před polovinou 17. století. Od roku 1625 je kostel sídlem kolegiátní kapituly.
MIKULOV, KOSTELNÍ NÁM. |
Synagoga MikulovZ mnoha mikulovských synagog se dochovala pouze tzv. Horní synagoga, jejíž existenci je možné předpokládat již v 15. století. Dnešní budova synagogy pochází z poloviny 16. století (1550) a z důvodu nutné orientace vůči světovým stranám byla v ulici vystavěna na koso. Po požáru v roce 1561 byla synagoga, zvaná někdy též Stará, Velká nebo Dómská, přebudována. Největší změnou byla přístavba jednosloupové lodžie na nároží do hlavní ulice. K dalším stavebním úpravám se přistoupilo v letech 1688–1689, kdy musela být z kapacitních důvodů přistavěna na jižní straně přízemní ženská modlitebna trojúh...
MIKULOV, HUSOVA |
reklama
Pro zlepšení našich služeb rádi uvítáme:
reklama (zde může být váš baner)