Mikulov - základní informace o městě

Městu vévodí zámek, který se vypíná na skále, kolem níž se rozkládá městská zástavba. Na východě se nad ním tyčí Svatý kopeček, ze severu vrch Turold, který je výběžkem Pálavy. Západní strana se otvírá do roviny, na jižní se nedaleko od města nachází nevysoký Šibeniční vrch a pod ním rybník Šibeník.

Vznik Mikulova se zpravidla klade na počátek 12. století, kdy zde byla založena trhová osada, jež se v roce 1279 dočkala povýšení na městečko a v roce 1410 na město. Na místě románského a gotického hradu vznikl v 17. století zámek. Mikulov byl od konce 13. do konce 16. století v držení Lichtenštejnů, poté patřil až do 19. století Ditrichštejnům, kteří vlastnili zámek a velkostatek až do roku 1945, kdy také zámek vyhořel. Pěstování vinné révy přinesli na Mikulovsko již Římané, jejichž legie tábořily v místech dnešního vodního díla Nové Mlýny. Po jejich odchodu se pěstování a zpracování hroznů rozvíjelo zejména v období Velkomoravské říše, kdy vinná réva získala své pevné místo v zemědělské produkci jižní Moravy a zejména Mikulovska. V období středověku se vinařství dále rozvíjelo, takže se Mikulov záhy stal díky výborným viničním polohám v bezprostřední blízkosti města i v okolních obcích významným vinařským střediskem. Zdejší chráněné viniční trati na jižním úpatí Pálavy patří dodnes k nejteplejším místům jižní Moravy. Na jejich vápenitých půdách se výborně daří zejména Ryzlinku vlašskému, jehož keře zabírají největší plochu vinic. Z bílých odrůd se zde dále pěstují Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Chardonnay, Müller Thurgau, Veltlínské červené ranné, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Neuburské a zahraniční odrůda Kerner. Daří se i místním nově vyšlechtěným odrůdám Palava a Aurelius. Modré odrůdy jsou v menšině, patří k nim zejména André, Frankovka a Rulandské modré. V poslední době se zde zkoušejí i francouzské odrůdy Merlot a Cabernet Sauvignon.

Ve městě lze nalézt řadu pamětihodností. Patří mezi ně zámek Mikulov se zámeckou zahradou založenou v roce 1691, gotická hranolová městská věž, sloup Nejsvětější Trojice od I. Langerlachlera z roku 1724, raně barokní piaristický klášter s kostelem sv. Jana Křtitele z let 1666 – 1689, Ditrichštejnská hrobka, věž na Kozím vrchu, židovská čtvrť a hřbitov, Svatý kopeček u Mikulova. Na zámku, který vévodí městu, sídlí vinařské muzeum.